Trasa Milevsko–Prčice

MILEVSKO – BOUKAL – NĚŽOVICE – HRAZANY – DOBRÁ VODA – PETROVICE – OBDĚNICE – RADEŠICE – MEZNÝ – SETĚKOVY – CHVÁLOV – BŘEZÍ – MYSLKOV – MATĚJOV – ZADNÍ BOUDY – MALKOVICE – KVASEJOVICE – SEDLEC – PRČICE

Pochod do Prčic startoval v Milevsku poprvé v roce 1975, kdy se konal X. ročník pochodu Praha – Prčice a kterého se z Milevska účastnilo 1073 pochodníků na trasách délky 25 km a 50 km. Současná 40 km dlouhá trasa se řadí mezi středně obtížnou trasu pro dospělé.

Jedná se o středně náročnou trasu, určenou především zdatnějším dospělým pochodníkům.  Provede nás rozmanitou krajinou kolem rybníka Boukal přes Hrazany do Petrovic. Odtud pak přes Obděnice, Radešice,  Chválov, Matějova kolem hradu Zvěřinec. Společně s trasou ze Sedlčan pak přes Zadní Boudy, Malkovice, Kvasejovice do cíle v souměstí Sedlec-Prčice.

Naše 40 km dlouhá trasa začíná v Milevsku, městě, které má nadmořskou výšku 461 m a cca 8 400 obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku 1184 a týká se bohatého velmože Jiřího z Milevska. Na jeho popud byl roku 1187 založen premonstrátský klášter, jež je nejvýznamnější památkou Milevska a zároveň nejstarším a nejrozsáhlejším klášterem jižních Čech. Pod vedením opata Jarlocha, považovaného za pokračovatele Kosmovy kroniky, se brzy stal centrem duchovního, kulturního a hospodářského života v kraji.

Areál tvoří bazilikální kostel v novorománském slohu, opatská kaple, renesanční, barokní a klasicistní budovy, konvent a hospodářský dvůr.

V roce 1581 povolil Jindřich ze Švamberka městu vlastní pivovar. V roce 1581 se město stává majetkem Hodějovských z Hodějova. Události roku 1620 měly za následek, že majetek byl zabaven a vrácen řádu premonstrátů, přesněji do rukou Strahovského kláštera, což mělo za následek, že se již milevský klášter nikdy nestal opět opatstvím.

Od roku 1990 opět milevský klášter spravuje řádu premonstrátů.

Za návštěvu stojí městské muzeum umístěné v nádvoří milevského kláštera informační centrum na náměstí E. Beneše. V informačním centru je i muzeum maškar, které od roku 1933 (s výjimkou válečných let) procházejí každoročně o masopustu městem.

Dále nás trasa vede kolem rybníka Boukal, přírodní památky zřízené kvůli výskytu kuňky ohnivé a dalších sedmi druhů obojživelníků. Projdeme obcemi Něžovice, Hrazany, Dobrá voda a dojdeme do Petrovic.

Za obcí Petrovice v Obděnicích, kde je též první kontrola, se naše trasa připojí k trase z Petrovic do Prčice. Dále pak společně přes Radešice, Mezný, Setěkovy, Chválov, Březí, Myslkov, Matějov do Zadní Boudy – kde je další kontrola.

V lese za Matějovem si můžeme udělat krátkou odbočku na zříceninu hradu Zvěřinec, z něhož se bohužel dochovaly jen nevýrazné zdi. Hrad z poloviny 14. století z dob husitských válek byl až do první poloviny 15. století v držení rodu pánů ze Zvěřince. Na Zvěřinec rád chodíval básník K.H.Mácha, který trávil prázdniny u svých příbuzných v nedalekých  Mešeticích.

Zadní Boudy - prý dříve přezdívané „Paďousy“, jsou mladou obcí teprve z 18. století, která vznikla na místě vykáceného lesa. Při stavbě chalup prý bylo použito kamene z hradních zřícenin.

Projdeme obec Malkovice založenou zemanem Málkem. První písemnou zmínkou o této obci jsou listiny podepsané Přibyslavem, svědkem listin vydaných Přemyslem Otakarem I.

Kvasejovice. Jejich založení se datuje do 9. nebo 10. století se založením statku zemanem Kvasejem. První písemná zmínka je z roku 1045, kdy kníže Břetislav I. daroval Kvasejovice benediktskému klášteru v Břevnově u Prahy.

Od studánky Ježovka už scházíme do cíle souměstí Sedlec-Prčice. Obě městečka spojuje pouze most, ale každé má svoji historii.

V Sedlci budeme ohromeni farním kostelem sv. Jeronýma, původně románským, později přestavěným do slohu gotického.

Přejdeme most Karla Burky, postavený roku 1822. Pojmenovaný je po zámožném pražském měšťanovi, který se přiženil do Prčice. Měl tehdy tak velkolepé plány na zvelebení obcí Prčice i Sedlec, až kvůli velkorysým investicím upadl do dluhů.

Cíl cesty je na Vítkově náměstí v Prčici. Obyvatelé jsou právem pyšní, že zakladatelem je Vítek I. z Prčice. Vítkovci, později Rožmberkové, patří k nejstarším českým šlechtickým rodům. Na Vítkově náměstí stojí kostel sv. Vavřince, v jeho sousedství je základ 1. tvrze ve městě. Náměstí před radnicí zdobí kamenná plastika „Prčický škrpál“ z roku 1993 od sochaře Josefa Skalického z Jesenice. Nedaleko je zámek s parkem.

TIP - Zhruba po deseti kilometrech našeho putování se můžeme posílit v restauraci v Petrovicích. Dále bude pravděpodobně k dispozici občerstvení v Obděnicích, Zadních Boudách, Kvasejovicích a samozřejmě pak v cíli v Prčici.