Trasa Sedlčany–Prčice

SEDLČANY - ÚSTUPENICE - VYSOKÝ CHLUMEC - POŘEŠICE - POČEPICE - SKUHROV - VESELÍČKO - HORNÍ KŘEMENICE - ŘEDIČKY - NOVÉ DVORY - ZADNÍ BOUDY - MALKOVICE - KVASEJOVICE - SEDLEC - PRČICE

• Vysokochlumecký hrad na dohled
• Počepická křížová cesta
• Úchvatná vyhlídka ze Skuhrova
• Zřícenina hradu Zvěřínec

 

Pochod do Prčice startoval v Sedlčanech poprvé v roce 1995. Nejkratší sedlčanská trasa měřila v letech 1998-9 pouhých 22 km, nyní budeme mít v nohách v cíli 32 kilometrů. Přesto se řadí mezi nejkratší trasy pro dospělé. Své jméno získala Robinova trasa po Františku Veselém - Robinovi (1930-2000), dlouholetém skautovi, který se o trasu staral od samého začátku.

Provede nás rozmanitou krajinou Benešovské pahorkatiny, kde je rozhodně na co se dívat a co zažít. Budeme mít dostatek času seznámit se místními zajímavostmi, pokochat se krásnou přírodou, osvěžit si nohy v potoce.

Robinova trasa začíná v SEDLČANECH v budově gymnázia.
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1294. Od 14. st. je vlastnili Rožmberkové, pak Lobkowiczové, krátce Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, poté opět Lobkowiczové. Na náměstí T.G.M. stojí morový sloup z roku 1713 a pěkná novogotická radnice. Navštívit můžete městské muzeum a informační středisko. Trasa pochodu vede kolem gotického, původně románského, kostela sv. Martina ze 13.st. V roce 2015 zde byla zrestaurována vzácná gotická freska Průvod Tří králů. Město s asi 7000 obyvateli se po polovině 20.století proslavilo motokrosovým areálem na Kotlině, sýrem Hermelín, výrobou hraček Hamiro, strojírenským závodem STROS, nožířským družstvem KDS. Na nedalekém Cihelném vrchu (470 m) můžeme zahlédnout Lidovou hvězdárnu Josefa Sadila, otevřenou v roce 1962, určenou každému se zájmem o astronomii.

První kontrola bude na POUŠTI SV. MARKA. V roce 1549 zde byl postaven poutní kostelík, avšak v roce 1782 zrušený, později přestavěný na myslivnu. V součastnosti objekt chátrá, ale dosud je k vidění z venku zazděná kazatelna.

Další zastávkou může být městys Vysoký Chlumec se svou zdaleka viditelnou dominantou vysokochlumeckým hradem (525m). Postavil si jej Purkart z Janovic (první zmínky sahají do roku 1383), v roce 1474 hrad získali Lobkowiczové a vlastnili jej až do poloviny 20. st. Hrad prošel gotickými a následně renesančními úpravami. V současné době je v soukromých rukou a veřejnosti nepřístupný.
Na své cestě budeme míjet skanzen – Muzeum vesnických staveb středního Povltaví. Uchovává památky venkovské architektury, které dokládají vývoj lidového domu od poloviny 17. st. do 20. st. na území Středočeské pahorkatiny a ve Středním Povltaví.

Bez povšimnutí jistě nezůstane ani škola  z roku 1881 na návsi, která v obci hrála významnou roli a k níž se váže bohatá historie. Znalcům piva se asi po cestě zasteskne po pivu Lobkowicz. Škoda, že pivovar už není v provozu.

Z Vysokého Chlumce jdeme po silnici do obce Pořešice. První písemná zmínka pochází už z roku 1012, je tedy nejstarší obcí na Robinově trase a své jméno dostala od vladyky Pořeše. Na návsi uvidíme zvonici, která je uvedená v Seznamu kulturních památek v okrese Příbram, starý špýchárek a opodál kamenný kříž s nápisem LP 1932.

Než se nadějeme, z dáli nás bude z Počepic vítat gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele z 1. pol. 14. století. Dříve než k němu dojdeme, můžeme si projít křížovou cestu směřující k vrchu Radešín (565m.n.m) s krásným výhledem na hrad Vysoký Chlumec.

V roce 2019 slavili počepičtí 800 let od první písemné zmínky o své obci. Rytíř Ctibor z Počepic se roku 1219 podepsal jako svědek na darovací listině krále Přemysla Otakara I..

Milovníkům českého filmu se možná vybaví slavný snímek Evalda Schorma Farářův konec, který se zde v roce 1968 točil. Zajímavostí je, že po odjezdu filmařů byl kostel znovu vysvěcen.

Kousek nad Počepicemi projdeme SKUHROVEM a druhou kontrolou. Náves zdobí malá kaple.
O Skuhrovském vrchu (565m) kolovaly od nepaměti pověsti. Jedna praví, že původně měl stát hrad Chlumec právě na Skuhrovském vrchu. Co však lidé přes den postavili, to čerti přes noc odnesli na místo, kde stojí hrad dodnes, tedy na Vysoký Chlumec. Další vypráví o zázračné moci studánky na vrchu, kde se údajně zjevila Matka Boží. Voda léčila všechny neduhy, zvláštně pak oční.

Za dobré viditelnosti se před Veselíčkem opět potěšíme krásnou vyhlídkou a pohledem na vysokochlumecký hrad. Odtud vidíme naši cestu ze Sedlčan.

Zajímavým místem na trase je také Křemenice. Založil ji zeman, který si své jméno zvolil po křemeni, jako symbolu tvrdosti a nepoddajnosti. Uvidíme zde žulovou zvoničku, asi 3 m vysokou. Její zvon místní osadníci za války ukryli, a tím zachránili.

Dále jdeme proti proudu potoku Slabá, přes Ředičky až do Nových Dvorů – obce, která bývala ve 14.st. sídlem rytířů.

V lese za Novými Dvory si můžeme udělat krátkou odbočku na zříceninu hradu Zvěřinec. Z něj se však dochovaly jen nevýrazné zdi. Hrad z poloviny 14. století byl v držení pánů ze Zvěřince až do pol. 15. st. Na Zvěřinec rád chodíval básník K. H. Mácha, když trávil prázdniny u svých příbuzných v nedalekých Měšeticích.

ZADNÍ BOUDY (kontrola), prý dříve přezdívané „Paďousy“, jsou mladou obcí, teprve z 18. století. Vznikla na místě vykáceného lesa a při stavbě chalup prý bylo použito kamene z hradních zřícenin.

Projdeme obcí Malkovice, založenou zemanem Málkem. První písemnou zmínkou o této obci jsou listiny podepsané Přibyslavem, svědkem listin vydaných Přemyslem Otakarem I.

Kvasejovice založil zeman Kvasej. První písemná zmínka je z roku 1045, kdy kníže Břetislav I. daroval Kvasejovice benediktinskému klášteru v Břevnově u Prahy.

Od studánky Ježovka už scházíme do cíle souměstí Sedlec – Prčice. Obě městečka spojuje pouze most, ale každé má svoji historii.

V Sedlci půjdeme kolem farního kostela sv. Jeronýma, který byl z románského slohu později přestavěn do gotického.

Přejdeme most Karla Burky z roku 1822. Pískovcové sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého zhotovil I. M. Platzer. Most je pojmenovaný po zámožném pražském měšťanovi, který se přiženil do Prčice. Měl tehdy tak velkolepé plány na zvelebení obcí Prčice i Sedlec, až kvůli velkorysým investicím upadl do dluhů. Most je po nedávné rekonstrukci.

Cíl pochodu je na Vítkově náměstí v PRČICI. Městys je starší než Sedlec a obyvatelé jsou pyšní, že zakladatelem je Vítek I. z Prčice. První písemná zmínka je z roku 1184. Vítkovci, později Rožmberkové, patří k nejstarším českým šlechtickým rodům. Na Vítkově náměstí stojí kostel sv. Vavřince. V jeho sousedství je základ první tvrze ve městě. V dolní části náměstí stojí od roku 1993 kamenná plastika „Prčický škrpál“. Nedaleko se nachází zámek s parkem.

TIP

Zhruba ve třetině našeho putování se můžeme posílit v počepické restauraci U Radešínka. Dále budou pravděpodobně k dispozici občerstvení ve Skuhrově, Ředičkách, Nových Dvorech, Zadních Boudách, Kvasejovicích a samozřejmě pak v cíli v Prčici.
Kdo dorazí na start hladov, může se hned v Sedlčanech posílit v restauraci Cibich Pub.